Jakub Mácha studoval informatiku, filosofii a dějiny umění na universitách v Brně a Hannoveru. Zabývá se teorií poetického jazyka v analytické a kontinentální tradici, teorií exemplarity. Dále se zaměřuje na dílo I. Kanta, G. W. F. Hegela and L. Wittgensteina s důrazem na jejich přínos na poli estetiky. V poslední době zkoumá také důsledky vývoje umělé inteligence pro estetiku.
V roce 2008 režíroval Peter Nickl první „Festival filozofie“ v německém Hannoveru. V roce 2009 byl jmenován mimořádným profesorem na univerzitě v Řezně. V letech 2010 až 2012 zastupoval Thomase Leinkaufa na univerzitě v Münsteru. Peter Nickl působí od roku 2013 jako lektor na Leibniz Endowed Professorship v Hannoveru a na katedře germanistiky.
Gonzalo Manglano působil jako profesor filozofie práva na Univerzitě ve Valencii (UV), vedl sekci Comisión de Indias v Biografickém slovníku Královské akademie historie (RAH) a byl také ředitelem oddělení literárních salonů na Katolické univerzitě ve Valencii (UCV). V současné době je ředitelem Institutu Cervantes v Praze a předtím působil jako ředitel v Institutech Cervantes v Oranu (Alžírsko) a Istanbulu (Turecko). Je autorem knih jako Crónicas de humo (Kroniky kouře), Arde, memoria (Paměti, hoř), Un cadáver en su tinta (Mrtvola ve vlastní šťávě) a ¿Por qué la literatura? (Proč literatura?).
Český zpěvák a muzikálový herec. Je zakládajícím členem vokálního seskupení 4TET ve složení Jiří Korn, Jiří Škorpík, Dušan Kollár a David Uličník. Hvězda muzikálů Bídníci, Miss Saigon, Dracula.
je filozof jazyka se zaměřením na nenávistné projevy, dezinformace a propagandu. Vystudoval FF UK v Praze a absolvoval zahraniční stáže na École normale supérieure v Paříži, St Mary’s University College v Londýně a University of Washington v Seattlu. Pravidelně spolupracuje s Českou televizí i Českým rozhlasem a podílí se na popularizaci současného výzkumu hate speech a dezinformací. Působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR.
V současné době vykonává řadu různých pozic v ČR i v zahraničí. Je poradkyní prezidenta Petra Pavla pro oblast zahraniční politiky. Je členkou rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a rady mezinárodní organizace Globsec. Je členkou etické komise Evropské centrální banky, komisařkou Club de Madrid a vedoucí týmu projektu Democracy 27.
Přednáší na českých i zahraničních univerzitách mj. témata: digitální právo a právo AI, právní stát a demokracie ve věku populismu a digitální komunikace, fungování EU, rozpočtové a dotační politiky EU, včetně metod ochrany evropských finančních zájmů.
V letech 1995-2000 pracovala jako tajemnice Městského úřadu v Třebíči, v letech 2000-2002 jako vedoucí odboru rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina, v letech 2002-2006 jako náměstkyně ministra pro místní rozvoj, v letech 2006-2012 jako soukromá konzultantka, v roce 2014 se stala členkou Sněmovny parlamentu ČR a ministryní pro místní rozvoj. Téhož roku prošla úspěšně nominací na komisařku a posléze na vicepresidentku Evropské komise, kde působila v letech 2014-2024. Měla v portofliu evropskou justici, ochranu práv spotřebitelů, lidská práva, podporu médií, zaváděla pravidla pro digitální oblast a AI, včetně pravidel na ochranu soukromí. V roce 2019 byla časopisem Time zařazena mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.
V roce 2025-2026 působila jako prorektorka Univerzity Karlovy.
Věra Jourová vystudovala Filosofickou fakultu a Právnickou fakultu University Karlovy.
Občanský aktivista, influencer a jedna z hlavních tváří iniciativy Štít demokracie. Ve své tvorbě na sociálních sítích se věnuje aktuálnímu společenskému a politickému dění, dezinformacím, propagandě a tématům spojeným s ochranou demokratických hodnot. Společně s Petrem Ludwigem stojí za vznikem Štítu demokracie, který přenáší tato témata z online prostoru také do veřejné debaty.