Budoucnost práce

Ing. Robin Maialeh, Ph.D.

Práce v zajetí přirozenosti tržního kapitalismu a umělosti civilizace

Práce sensu lato není přirozená; naopak je kultivací přirozeného v civilizované. Aby byla budoucí práce příslibem postupu lidstva na vyšší civilizační stupně, zárukou lepších životních podmínek člověka a jeho širší přírody, a nakonec i nadějí na vymanění se z nadvlády oné "říše nutnosti", bude nutné práci zasazovat do nově se rodících technologických, společenských a mnohých dalších kontextů. Stejně tak ovšem bude nutné připomínat a v konečném důsledku i překonávat původní antagonismus práce a kapitálu, neboť jedna oblast této ekonomické činnosti zůstává nepřímo definována druhou, v zostřených podmínkách přirozeného trhu i aktivní hospodářské politiky vzájemně interagujíc jedna na úkor druhé. Cílem této přednášky bude postihnout vybrané teoretické i praktické výzvy v oblasti práce pro 21. století, kterým jako společnost čelíme.

Ing. Jitka Špeciánová, Ph.D

„Umělá Inteligence na trzích práce: Hrozba nebo Příležitost?"Jednou z nejčastěji diskutovaných otázek, které vyvstávají v souvislosti s rozvojem nových technologií, zní: „Mohou nám nové technologie a umělá inteligence vzít naše pracovní místa?" Tato přednáška se pokusí na tuto otázku odpovědět. Prozkoumáme různé potenciální vývoje a budeme rozlišovat mezi scénáři, které se jeví jako hrozivé pouze na první pohled, a těmi, které mohou představovat skutečné riziko. Přesto bude hlavní poselství přednášky optimistické: ačkoliv čelíme výzvám, které nelze ignorovat, lidská kreativita a inovativnost jsou mocnými nástroji, které nás dokážou dostat z jakékoli složité situace a jejichž potenciál je stále daleko od vyčerpání.

Ivo Bystřičan

Projekce filmu Industrie, 12. díl, Roboti nastupují

Film Industrie – Roboti nastupují
Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje, jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace. Z transformačních 90. let si český průmysl odnesl výzvu, jak obstát na poli globální konkurence. Než se odhodlal k masívním inovacím, které se ve světě odehrávají, spustila se takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce. Vznikl Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, aby pomohl průmyslu vstoupit do budoucnosti.

O takzvaném Průmyslu 4.0 mluvíme řadu let. Konkrétně od roku 2011, kdy se objevily základní vize takzvané chytré továrny. V ní by kyberneticko-fyzikální systémy měly převzít spoustu práce, kterou dosud vykonával člověk. Institut ČVUT má za sebou řadu společných projektů s průmyslovými podniky jako automatickou kalibraci robotů, bezpečnou interakci člověka a robota v logistických skladech, vývoj automatického třídiče radioaktivního odpadu nebo imitačního učení robotů s využitím jazyka. Na světě jsou zhruba 3 miliony průmyslových robotů. Podle odhadů nahradí v nadcházejících letech až polovinu pracovních míst. Obavy ze ztráty práce provázejí takovou inovaci už od nástupu strojové výroby a dělníci ji považují za pohromu.

Už v roce 1848 například ve Slezsku stroje rozbíjejí. Touhu průmyslníků po vynálezech usnadňujících výrobu to ale nezastaví. Inovace zrychluje během 1. světové války díky potřebě intenzivní válečné výroby. Během první republiky patří sice Československo mezi nejprůmyslovější země Evropy, ale jeho průmysl zastarává právě kvůli malé odvaze k inovacím. To se příliš nemění ani během komunistického režimu, který se soustředí na těžký průmysl. V českém průmyslu se počet robotů během deseti let zpětinásobil. Plně robotizované továrny bychom však ještě marně hledali. Na deset tisíc pracovníků u nás připadá okolo 150 robotů a jsme 15. na světě. V sousedním Německu je to ale třikrát tolik. Jestli roboti vezmou lidem nenávratně práci nebo přinesou nové příležitosti záleží i na tom, jak bude stát investovat do pracovní síly, vzdělání nebo logistiky.

Česko je na špici díky technologiím jako je 3D tisk, které mění povahu výroby. Dalším způsobem individualizované produkce je speciální linka, která dokáže flexibilně měnit parametry jednotlivých výrobků přímo během výroby. Takové zařízení dovoluje vyrábět každý kus zboží s odlišnými barvami a dalšími vlastnostmi podle preference zákazníka. Roboti a umělá inteligence nebudou umět nahradit veškerou práci. Ani nejšikovnější roboti a nejchytřejší algoritmy nezvládnou obsadit třeba pedagogické nebo pečovatelské profese. Zároveň vzniknou nové obory a specializace, které si dnes umíme stěží představit. Budou mít hodně společného právě s novými technologiemi.

Český průmysl urazil dlouhou cestu od prvních kouřících továren, lidmi nabobtnaných měst se spoustou sociálních problémů a prvních státních zásahů do vztahů mezi průmyslníky a dělnictvem v zájmu zachování smíru. I on zažil technologické revoluce a konkurenční tlak na invenci zvenčí. Stál u zrodu konzumní kultury a zlepšování kvality života mas. Jak během průmyslové revoluce, tak válek, období demokracie i během státního socialismu zažíval výzvy, jak motivovat pracovní síly a více je vtáhnout do celé výrobní hry. To bude i v novém světě patřit k velkým tématům průmyslu, státu i lidí.

Námět, scénář, režie: Ivo Bystřičan
Zvuk: Jan Kalužný, Matěj Chrudina
Střih: Adam Patyk
Kamera: Jiří Strnad
Kreativní producent: Dušan Mulíček
Česká televize 2021, 26 min

Fotky z filmu:

st
12. 6.
Nahoru