Mosty partnerství

20.00

vstupné

Gonzalo Manglano

Každý pokrok je možný, pokud se držíš základů

Klasičtí mistři jsou pilíře, na nichž stojí naše identita, a když stavíme na této klasické škole a na tom, co nás předcházelo, jsme v našem hledání věčnosti schopni velkých činů.
Na pilířích klasické školy budujeme svou cestu, ať už proto, abychom kráčeli v jejích stopách, nebo abychom se s ní rozešli.

prof. Peter Nickl

Henri Bergson jako most mezi přírodními a humanitními vědami

Henri Bergson (1859–1941) dnes stojí spíše na okraji filozofického zájmu. Ještě před sto lety však patřil k nejvlivnějším myslitelům své doby. Jeho přednášky na Collège de France byly významnou společenskou událostí a roku 1927 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Čím Bergson získal tak mimořádné postavení? V době, kdy filozofie již dávno přenechala roli vedoucí disciplíny přírodním vědám, dokázal přesvědčivě ukázat, že filozofie může znovu vstoupit do dialogu s aktuálním vědeckým poznáním. Zastával názor, že filozof musí důkladně porozumět soudobým vědám, má-li být jeho práce věcně přesvědčivá a poznatkově přínosná. Tento přístup rozvíjel ve svých čtyřech hlavních dílech.

V eseji Čas a svoboda (1889) ukazuje, že tehdejší pozitivistická psychologie nedokáže adekvátně postihnout fenomén svobody. V knize Hmota a paměť (1896) poukazuje na meze materialistických teorií mozku při vysvětlení paměti. Ve Tvůrčí evoluci (1907) kriticky analyzuje hranice darwinovského výkladu života. V pozdním díle Dva zdroje morálky a náboženství (1932) obrací pozornost k sociální filozofii a religionistice a rozvíjí rozlišení mezi otevřenou a uzavřenou společností i náboženstvím.

Budování mostů mezi filozofií a vědou je podle Bergsona dlouhodobý a náročný proces. V Myšlení a pohyb píše: „A když se člověk seznámí s příslušnou odbornou vědou, když do ní pronikne hlouběji a v případě potřeby ji reformuje, jak dlouho to bude trvat? Je třeba tomu obětovat nejen měsíce, ale možná i roky. A co když na to nestačí celý život? Pak se s tím vypořádá několik lidských životů. Žádný filozof totiž není nucen vybudovat celou filozofii. Tak bychom promlouvali k filozofovi. To je metoda, kterou navrhujeme. Vyžaduje od něj, aby byl vždy připraven, bez ohledu na to, jak je starý, stát se znovu studentem.“ (Bergson, Myšlení a pohyb, s. 85.)

prof. Dr. phil. Jakub Mácha, Ph.D.

– moderátor odborného bloku Mosty partnerství

J. Mácha nabídne reflexi současné estetiky v době umělé inteligence. Zaměří se na to, jak technologie mění naše vnímání umění, jak se proměňuje jazyk, metafora a poetika a jaké otázky otevírá AI pro budoucnost tvorby. Propojí filozofii, estetiku i současné technologické trendy.